Ráno vyzvedneme přátelé u nich v albergue, která na trase naší další cesty. Už jdeme jen 4 Češi, Izraelka Maya kvůli problémům s koleny zůstává další den v Salas.
Pomalu stoupáme lesem a přijde mi, že první půlhodinu s Michalem furt něco meleme a nezavřeme pusu. Je to fajn. Po chvíli potkáváme mexický pár, který jsme už párkrát potkali a ti se ptají, kde máme Mayu. Mé znalosti španělštiny se opět prohloubily a zvládla jsem větu "uno dia in Salas", čímž jsem chtěla říct, že Maya zůstává ještě jeden den v Salas. A rozuměli mi! Jo a "in" je samozřejmě mezinárodní predložka "v", takže tam vůbec nemelo být slovíčko "en" :-) (ftipkuju).
Vystoupáme nad vesničky a otevřou se nám krásné výhledy a do toho bučí krávy. Je ještě ráno, těžko to popisovat, ale tyhle rána jsou nejlepší část dne.
Stoupáme k vrtulím a kolem jich vidíme ještě hodně, tak si říkáme, kam nás asi cesta ještě zavede. Já zbytřím, že kolem je plno ostružiní, tak se na ně vrhám.
Dojdeme do další vesnice, kde nás čeká co jiného než občerstvení. Narazíme na "camino místnost" - místnost, kde jsou automaty na jídlo a kafe, záchod, posezení, razítka do credecialu - prostě vše připraveno pro poutníky. Je to fajn. Ale my chceme opravdickou restauraci, tak jdeme dál a po chvilce hledání se usazujeme ve fajn baru. Co na tom, že je 10:50, dáváme si se Šárkou víno. Moje španělština level 3: uno vino tinto no frio! (Jedno červené víno nechlazené). K tomu si dáváme kafe a fajn sváču, které tady mají v každém baru.
Pak už následuje další kopec a kopec. Jelikož toto píšu s dvoudenním zpožděním pouze z poznámek, už mi ty kopce trochu splývají. Po čase se nám po levé ruce začnou otvírat neskutečné výhledy na dlouhý vzdálený hřeben hor. Ten se s námi bude táhnout i další den.
Pak přichází bahenní etapa - prochazíme nějakým bahenním úsekem a radši nezkoumáme, kolik z toho, co nám utkvělo na botách, je bahno a kolik hovna od dobytka.
Konečně už vidíme město a ano, je to Tineo! Nadšeně všem říkám, že už tam budeme. Za další hodinu pořád šlapame. Jop, je to dál, než to vypadá. Tineo je město celkem vysoko, zasazené v okolních kopcích. Musíme k němu kousek klesnout. Jdeme se ubytovat do hotelu, který má pod sebou i albergue. Je to docela luxus, takže namísto do hotelu na kafe a víno jdeme na kafe do báru naproti. Tam je to moc fajn a Šárka s Míšou si dávají cidera a velice zvláštním čepováním (foto).
Večeři si dáváme bohaté poutnické menu v hotelu za 10 eur. Sedíme u stolu pro 4 a dostaneme jen jednu láhev vína, zatímco páry kolem dostanou jednu láhev pro dva. Dlouze to řešíme a časem si konečně řekneme o další láhev a tu samozřejmě musíme dopít :-) víno je moc dobré! Jídlo celkem ujde, je ho hlavně hodně. Ubytování je ala kupé ve vlaku (foto) a je to moc fajn! Poté, co v noci zhasne i noční světlo, se spí opravdu dobře a jen nad ránem mě ruší nekřesťansky brzo vstávající ranní ptáčata.
Komentáře
Okomentovat