Vysoké Taury den 1: pod Grossglocknerem

Z Prahy odjíždíme po půlnoci a kolem 9hod jsme na konci Grossglocknerstrasse u Kaiser Franz Josef House 2350m. Tady nás vystoupíme z autobusu jak my, tak cyklisti, kteří s náma sdíleli bus a mají 4denní zájezd se spaním na jednom místě.

Jdeme kousek nahoru na vyhlídku na Grossglockner, nejvyšší horu Rakouska. Pak se rozdělíme na dvě skupiny, jedna jde jinou trasou kolem jezírek, zbytek grupy jde klasickou trasou, kdy klesáme k přehradě. Jdeme po hrázi a na konci čekáme na první skupinku. Té to však trochu trvá, takže my začínáme stoupat do sedla, které sice vypadá blízko, ale je to  ku*va do kopce. Ťapali jsme to asi hodinu a půl. Kopec kopec kopec a k tomu výhledy na Grossglockner.
V sedle dáváme svačinu a pak ťapeme více méně po rovině a otevírají se nám výhledy na další dolinu. Konečně se vzdalujeme od hlavní silnice a časem místo motorek slyšíme békat ovce. A vidíme i sviště :-) Po nějaké další hodině a půl přicházíme k Salmhütte. Je to chajda, kam nevede cesta - jako ke všem cestám, kde budeme. Takže zásobování pěšky nebo vrtulníkem.


Na chatě obsluhuje Češka, dáváme malé občerstvení, pojídáme i vlastní zásoby a když už se chystáme k odchodu, tak začne pršet. Takže ještě chvíli posedíme a když už se oblečeme, že jdeme do deště, tak déšť začne pomalu ustávat.
Čeká nás asi poslední hodina a půl k Glorer Hütte 2650m, kde máme nocleh. Volíme jednodušší trasu s méně stoupáním a klesáním, avšak terén je místy celkem náročný- viz například schody na fotce.
Otevírá se před námi další dolina a zároveň vidíme sedlo, do kterého jsme ráno stoupali.
Dorazíme na Glorer Hütte, ubytováváme se a objednaváme večeři, tady pro změnu obsluhuje Slovák. Po jídle sedíme a kecáme. Polopenze byla fajná - polívka a těstoviny Bolognese a dezert, který bylo možno nahradit panákem. I když miluju sladké, tak na horách piju ráda kořalky, takže radši volím místní pálenku.

Před večeří jsem si stihla přečíst asi 4 stránky knížky, kterou sebou tahám. Byly to první a poslední stránky na treku, takže zbytečná zátěž - v další dny jsem se radši šla kochat výhledy nebo s kolegy na pivo.

Spíme v jedné společné noclehárně, takže 15 lidí v jedné místnosti. No, co si budeme povídat, už jsem zažila příjemnější spánek  :-) Sprcha tu je, za 5 euro, takže radši volím umytí se ve studené v umyvadle. Dá se to :-)
Venku jsou večer 2 stupně a předpověď nic moc, tak doufáme, že ráno bude schůdné počasí a nebude mrznout.


Přehrada a v pozadí Grossglockner

konečně v sedle





Glorer Hütte
noclehárna