Sobota 6.10.2018
Chci ještě někam na hory, avšak většina tras je trochu problémová kvůli závratím. V Mapy.cz najdu okružní cestu v podhůří hor, která by dle jednoho německého cestopisu měla být široká a bez závratí. V průvodci 60 tras popsaná z větší části není. Autem musíme dojet do výšky 1212m do vyhlídkového sedla Boca do Coridda. Tady potkáváme pár dalších turistů, ti však míří na krásný vrchol Pico Grande a my tedy naši cestu jdeme sami.
Jsou to opravdu široké cesty, ale bohužel jsou hrozně rozježděné traktorem a to z nich dělá prašné cesty, kam já se v teniskách celkem bořím (z pohor mám opět puchýř, dokonce dvojitý - puchýř pod puchýřem, tak chodím v trailových běžeckých teniskách). Navíc musíme jít vedle sebe, když jdeme za sebou, tak ten druhý jen polyká prach. Výhledy na Pico Grande, za ním Ruivo a Areiro jsou ovšem nádherné. Často se zastavuji a kochám. Na druhé straně pozorujeme vrtulník, který pomáhá hasit včera vzniklé lesní požáry.
Jednou mineme odbočku stezky, která z prašných cest uhýbá a zkoumáme mapu. Stezka vede kdesi po kamenech na nejvyšší vrchol okruhu. Problém je to, že se vrací zpátky místem, kde zlehka zasahuje kouř z požárů. Kdybychom se chtěli vrátit stejnou cestou, cesta dolů pěšinkou by Martinovi nebyla dvakrát příjemná. Takže to v tomto bodě balíme, svačíme a jdeme zpátky k autu. Cestou zpět už jsem celkem rozmrzela - zase jsme nebyli pořádně v horách a hlavně mě děsně štvou ty nehezké nudné rozbagrované cesty. Tato oblast však před 2 lety dost utrpěla při rozsáhlých lesních požárech, jaké Madeira do té doby nezažila, tak to tu museli asi nějak rozorat nebo spravit.
Odpoledne jedeme navštívit 2 turistická lákadla. Lanovku na útesu Fajas dos Padres za 10e na osobu nakonec nezkusíme. Lanovka - kabinka jede téměř strmě, byl by to jistě zážitek, ale dole krom kamenité pláže nic není a nic nás tam tedy neláká. 
fajn.
Máme dost času a na dovolené se má taky odpočívat, tak se rozhodneme navštívit některou z funchalských kamenných pláží nebo bazénů. Jelikož v centru u ubytka hezky zaparkujeme zdarma na zónách, rozhodneme se už nejet nikam autem a zvolit "koupaliště", které jsme viděli uz při procházce městem. Jinou variantou bylo jet pár km za centrum do hotelové oblasti, kde je bazén i s přístupem do moře. Dojdeme tedy ke koupání, za vstup, slunečník a 2 lehátka platíme asi 8,6e. Koupaliště je několik teras a několik vstupů po schodech nebo schůdkách jako do bazénu, ale přímo do moře. Asi 30m od břehu je i plovoucí plošina se schůdky, kam se může doplavat. Jdeme tedy rovnou do vody. Je studená, takže to chce chvíli přemlouvání tam vlézt. Chvíli plaveme kolem břehu, mým zádům to však nedělá dobře, tak jdu ven a pozoruji Martina, jak plave k plošině. Jsou trošku vlny, takže to není úplně snadné. Potom jdeme do místního bistra na jednoduchý oběd a válet se na lehátka. Ve Funchalu opět kotví velká výletní loď, která sirénou ohlásila odjezd a my pozorujeme, za jak dlouho zmizí za obzorem směr Kanáry. Je to dobrá hodina. Každopádně nás takovéhle koupání s přímým vstupem do oceánu fascinovalo a líbilo se nám.
Večer vyrazíme do hospody na pizzu a pak na zmrzlinu a vymýšlíme poslední výlet.
Komentáře
Okomentovat