Úterý 2.10.2018
V naší chatičce zjišťujeme, ze trasa, kterou chceme jít, prochází přímo naší vesnicí. Ráno tedy vstaneme do úžasně klidného rána a po snídani vyrážíme. Musíme toho dost naklesat, ale po chvíli se napojujeme na trasu č.56 z průvodce. Projdeme několik vesniček, kde je opravdu většina opuštěných baráků. Ty, co jsou obydlené, jsou opečovávané. Téměř celou dobu vidíme oceán.
Pak už opouštíme vesnice a stoupáme nahoru směrem k levádě Nova. Leváda je celkem malá a hlavně po cestě kolem ní nepotkáme žádné turisty (ještěrky a krávy samozřejmě ano). Na konci levády nás trasa z průvodce opět do jedné z vesnic a potkáváme několik turistů, kteří míří na vyhlídku. My ji máme v plánu taky a jelikož je to naše první vyhlídka z téměř konce útesu, tzn že vidíme široko daleko, oceán i ostrov, je ta vyhlídka naprosto báječná.
Potom se už doplazíme do úmorného kopce do naší chatky, sníme svačinu, nastartujeme Clio a míříme do Porto Moniz. Jelikož do města musíme spoustu metrů naklesat v náročných serpentinách, tech cca 15km nám zabere snad 25 minut.
Porto Moniz je městečko na severozápadním okraji Madeiry. Turisté do něj jezdí kvůli mořským bazénkům. Já se tam těším, tak doufám v dobré počasí. Nejdřív jdeme městečko prochodit a narazíme na neoficiální bazénky - takové pidi a bez zázemí. A je tu dost slyšet čeština. Tak si říkám, že ty ofiko bazénky budou dost drahé, kdyz půl země je v těchto nic moc loužích. No, vstup do tech ofiko bazénků stál, světě div se, 1,5 eur na osobu :-) každopádně, bazénky byly fakt boží. Už jen ta myšlenka, postavit bazénky v moři. Plavat si mezi skálama a nebo na chodníku pozorovat, jak na volném moři má voda sílu a vlny se lámou o skály. S přibývajícím večerem síla vody roste a vlny se začínají přelévat i do bazénů. Je to docela sranda, lidi se sedají na okraj cestičky (=bazénu) a čekají, až přijde vlna a smete je do bazénu. Samozřejmě to chci zkusit taky, přesvědčím Martina a jdeme. No nás smete celkem silná vlna a je to super zážitek.
 |
| Výhled od chatičky |
Po hodině a půl pozorování vln, plavání a focení odcházíme a dáme si ještě (hnusné a drahé) kafe v kavárně s výhledem na oceán a bazény a pak už se škrábeme zpátky k nám na západní pobřeží. Večeři si vaříme sami a sníme ji při západu slunce nad oceánem. Bohužel na západě byly mraky, takže nic moc. Druhé bohužel je to, že mě z trochy plavání a jedné vlny opět rozbolela záda.
Komentáře
Okomentovat