Z Adishi (trek Mestia-Ushguli)

Pátek 29.9.2017

Ráno vstavame brzy, skoro jako do práce. Chceme vyrazit v osm, jak jsme slíbili zbytku výpravy kempujici kousek nad vesnicí. Snídaně  je bohatá a poznáváme i pár věcí z večeře. Hlavně  že jsou borůvky  primárně určené do čaje. Nam ale chutnají do normálně k jidlu.

Naposledy se rozloucime se stenatkem a vyrazime. Ostatni potkáváme o něco vys akorát kdyz nabiraji vodu. Sdelujeme si zacitky z noci a začínáme stoupat. Hodně  stoupat. Rozhodli jsme se sejit z vyznacene cesty a jdeme podle naší mapy. Stoupame po kamenech, kde občas teče potok. Po dvou hodinách a 3,5 km vyjdeme u spodní stanice lanovky.

Po sjezdovce se vydavame dál vzhůru. Proti nám jede bagr, ale většina aut míří nahoru. V areálu se hodně staví a pracuje před novou sezonou. Od aut se prasi a my se rozhodujeme jit horní cestou. Čeká nás tak ještě trocha stoupání navíc. Za ty výhledy to ale stojí. Dáváme oběd. Sluníčko svítí, ale fouká chladný vítr.

Nejvyšší bod dneška  (cca 2 700 m.n.m.) míjíme bez povšimnutí a začínáme sestup. Cesta je prudká po loukách, kde to občas po trávě uklouzne. Najednou zjišťuji problém. Odlepila se mi skoro celá podrážka u levé boty. Zbytek sestupu sejdu díky gumicce do vlasů a na cestě nad vesnicí se prezouvam do sandalu.

Ve vesnici (náš cil pro dnesni den - Adishi) chceme najít pivo. Jdeme podle cedule, ale asi někomu projdeme přes dvorek. Možná proto secna nás dívají trochu neprivetive. Nikde ale pivo nemají. Dokonce ani u gesthousu se slunečníkem na zahradě. Všichni nás posílají do marketu. Když ho najdeme, tak tam nikdo není. Pán, co jde okolo, ale někoho zavolá. Můžeme dát lahvace a Fantu. Máme s sebou nového pejska, který s námi chodil po celé vesnici.

Po pivu se rozloucime a jdeme hledat ubytování. Zkoušíme guesthouse se slunečníkem. Máme ubytování v zadním pokoji, do kterého se jde přes jiný pokoj. V něm se nakonec ubytuji dva Libanonci se svým psem Rockym a místním průvodcem. Ten nám u večeře pomáhá komunikovat s domácími a domluvit koně na zítřejší brod. Po večeři se v televizi koulame na Pata a Mata a třikrát si pripijeme s místními jejich palenkou chacha. Uzivame si docela luxusu - krasne koupelny.

Na závěr vypadne proud. Pak ještě jednou večer. Já si lepim levou botgu, aby byla připravena na zítra.