Čtvrtek 22.5.2014
Ve čtvrtek jsme opustili oblast Mývatnu a jeli na západ k vodopádu
Godafoss (Božský vodopád), který i podle jména stál za to. Ale nejdůležitějším momentem
u vodopádu bylo, že jsme konečně sehnali všechny papuchálčí čepice! Takže jsme
se k vodopádu vrátili a vytvořili sérii šílených papuchálčích fotek J
Pak už jsme jeli do Akureyri, druhého největšího města na
Islandu (celých 14 tisíc obyvatel); je to centrum Severu. Akureyri leží u
nejdelšího islanského zálivu/fjordu, podél kterého jsme dál jeli. Ve mestě jsme se šli projít k místnímu slavnému kostelu a pak projít něčím jako
centrum a dali jsme si pylsur (hotdog). Dál jsme pokračovali ke kulturnímu
centru Hof (zajímavá stavba) a mrknout se k přístavu. V Akureyri bylo
zvláštní parkování, na čelním skle jsme měli hodiny, kde se má nastavit čas
odchodu z auta. Navíc každé parkoviště mělo jinak dlouhý čas, po který je
tam možné parkovat (zdarma).
Z Akureyri (po nákupu v Čuníkovi) jsme jeli na
severní „prst“, poloostrov Trollaskagi. Poloostrov je hodně hornatý, takže jsme
ho objížděli pořád cestou blízko moře. Potkali jsme i několik tunelů, jeden
dokonce stavěl Metrostav, takže jsme hledali nějakou jeho značku a našli jsme
jen jednu jedinou vybledlou. Cestou jsem se snažila lovit i kešky, ale tady
jsem bohužel moc úspěšná nebyla, protože krabky moc nepřežily zimu. Poloostrov
byl trošku větší, než jsem čekala – jako navigátor jsem ten den moc neuspěla,
protože jsem v jednom okamžiku byla asi o 100km vedle J
Opět jsme uvažovali o koupání, v bazénu s výhledem na fjord (na
fotce), ale nakonec jsme radši jeli dál. Udělali jsme ještě zastávku u
pasoucích se koní, kde jsme našli koně Pankáče (fotka) a pak už se vrátili na
Ring Road.
Večer už jsme hledali kemp, opět jsme jeli jen podle mapy,
kde jsme našli jeden kemp za supermarketem. S Týnou jsme to šli
prozkoumat, nikde nikdo, ale vyděsilo nás něco na střeše, tak jsme to zabalili
a jeli do (podle průvodce) hezkého kempu kousek mimo v městečku Hvammstangi.
Kemp byl opět za kostelem do kopce, ale našli jsme ho docela v pohodě.
Tady bylo i pár lidí (tj asi 5 stanů a 1 karavan). Vydali jsme se hledat
recepci, ale našli jsme jen kuchyni se společenskou místností a ostatní tůristi
nám řekli, že tam recepce není. Jen byla na polici kasička se vzkazem: „pokud
tu nejsme, nechte nám tu 1000ISK za osobu.“ Zatím jsme teda ještě neplatili, za
chvíli se totiž objevila mladá paní s dcerou, oblečené jakože si jdou
zaběhat a v ruce držela platební terminál na placení kartou J
Takže jsme zaplatili a šli vařit. Kuchyňka byla jenom malá a taky jsme si
říkali, že aspoň někdy bychom mohli vařit venku, tak jsme zalezli do přístřešku
na grilování a s papuchálčíma čepicemi vařili venku. V ptačí náladě jsme
taky vyplašili ptáka, který hnízdil v přístřešku. Spalo se docela fajn.
 |
| Půlnoc na Islandu |
 |
| Vaříme venku |
Komentáře
Okomentovat