Pondělí 19.5.2014
Noc v pěkném kempu jsme i přes déšť zvládli, jen mě
vzbudili nějací akční tůristi v chatkách vedle, kteří odjížděli někdy
v 5 ráno. Stany jsme ráno usušili v prostorné kuchyni, nabalili jsme
se, abychom se připravili na zimu a vyrazili zpátky do NP Snæfellsjökull .
Z průvodce jsem měla vyhlídnutou krásnou celodenní túru v NP, tu jsme
ale bohužel museli odpískat, protože kvůli tání sněhu byla stezka uzavřena. Poblíž
návštěvnického centra bylo však hodně tras, kam se dalo jít na výlet. Rozhodli
jsme se, že půjdeme k vodopádu Svartifoss, asi největšímu taháku v NP
a pak uvidíme. Po cestě k němu jsme šli ještě kolem několika menších
vodopádů. Počasí se zatím drželo, ale když už jsme byli kousek od vodopádu,
zrychlili jsme, chtěla jsem totiž vidět vodopád za slunečního svitu. Vodopád
byl úžasný, mně osobně se líbil asi ze všech „menších“ vodopádů nejvíc. Byl
zasazen v černém čediči, který byl vytvarován snad jako varhany. Nadchnul
mě taky z toho důvodu, že byl tak zvláštně zasazen do okolní přírody:
všude kolem planina a najednou díra a v ní „černý vodopád“. Dál jsme
pokračovali na malou vyhlídku, kde byl úžasný pohled na jedné straně moře,
planinu, která dál přecházela v ledovec a pak hory. Viděli jsme taky horu
Kristínartindar, kudy vedl ten celodenní okruh, kudy jsme jít nemohli. No,
sníh tam byl. Ale Amíci z kemp tam kamsi šli, jít se dalo, jen se to
nedoporučovalo hlavně kvůli tání a ohrožení květin. Procházkou jsme se vrátili
zpátky do návštěvnického centra, déšť nás naštěstí nedostihl a jeli jsme dál,
směrem k ledovcové laguně Jökulsárlón.
Laguna vznikla táním ledovce teprve v minulém století a
je to naprosto fascinující místo, pro mě jedno z top na Islandu. Fotky to
bohužel nedokáží vylíčit. Nejdříve jsme se šli podívat k místu, kde potok
z laguny ústí do moře. Někdy uvidíte plout kru, několik ker bylo i na
samotné pláži. Na kusy ledu se dá vyškrábat, dělali jsme tam docela psí kusy. Snažili
jsme se vytvořit lidské písmenko „ICE“ (led, taky Island je anglicky ICEland,
země ledu), no jak se nám to povedlo, na obrázcích posuďte sami. U moře i
trochu u laguny nám svítilo sluníčko, takže scenérie fakt krásná. Po chvíli
blbostí a pozorování ptáků na krách jsme se přesunuli k laguně samotné. Laguna
je rozlehlá, prý se díky ústupu ledovce každoročně zvětšuje. Kry plavou snad
všude, některé jsou černé od popela z výbuchu sopky. Mezi krami si plavaly
kachny a pak jsme narazili i na tuleně! Docela tam vyváděli, potápěli se, byla
to sranda. U laguny se natáčelo hodně filmů, i nějaká bondovka a té tam byla
věnovaná keš. Byla opravdu krásně schovaná, viz Martinův výraz, když ji objevil :-) Přesunuli jsme se
k obchodu se suvenýry, koupili si tam solničku a pepřenku ve tvaru
papuchálků a pozorovali loďobus. Tak jsme totiž nazvali obojživelný člun,
kterým se dalo jet do laguny a plout mezi krami. Nebylo to tak drahé, ale
schylovalo se k dešti, tak jsme radši jeli dál směrem k městečku Höfn.
V Höfnu nebyl Čuník (obchod, kde jsme nakupovali), ale
supermarket tam samozřejmě byl, tak jsme nakoupili jinde. V průvodci
dokonce zmiňovali i místní bazén, tak jsme ho šli okouknout. No slečna na
recepci se nám docela divila, když jsme se ptali, jestli je bazén jen venku,
nebo i uvnitř – samozřejmě, že byl jen venku. Ale vstupné v přepočtu 110
Kč, nádhera, takže jsme se šli vymáchat. Venku byl menší plavecký bazén,
tobogány a několik menších bazénků s různě teplou vodou. Dokonce
tam byla i vana s ledovou vodou, ale tam mi stačilo namočit jen ruku,
brrr. Tam jsme si uvědomili, že bazén na Islandu je naprosto normální věc a
hlavně společenská aktivita, lidi si tam chodili pokecat a potkávat se. Bylo
každopádně hrozně fajn, plavat si v příjemné (nesmradlavé vodě), když
venku je 8 stupňů a kolem vyčuhují hory.
Z Höfnu jsme pokračovali dál po východním pobřeží a
užívali jsme si volnosti: světlo je pořád, nikam nespěcháme, uvidíme, kam
dojedem a najdeme kemp. Už jsme jeli kolem východních fjordů, takže po pravé
straně srázy a moře, po levé hory – úžasné. Východ je méně turistický, celkově
tam civilizace moc není, auto v protisměru jsme potkali snad tak jednou za 5
minut :)
 |
| Tunel - první tma, co jsme na Islandu viděli |
 |
| Východní fjordy |
Dojeli jsme až do pobřežního městečka Djúpivogur, který jsme
překřtili na PIVO. Průvodce zmiňoval, že tam kemp je, tak jsme ho našli, kuchyň
a spol byla opět otevřená, tak jsme to okoukli a jeli zaplatit ubytování do
hotelu poblíž. U fjordu hodně foukalo, tak kluci 10 minut řešili, jak postavit
stany, aby nás kryla budova a auto. No, stejně, kvůli větru byla v noci
největší zima, co jsme zažili, takže to moc nepomohlo. Navíc jsme se pěkně
vyhřáli v kuchyni, kde bylo zapnuté topení a kde jsme dokonce museli
větrat. V kuchyni byli jen 2 stoly, nádobí moc nebylo, ale za to gauč byl
fajn ;) Sprchy a pračka za poplatek, ale my byli umytí z bazénu. Celý
večer krásně svítilo sluníčko, takže jsme si užívali výhledy :)
 |
| Jökulsárlón |
 |
| Jökulsárlón |
 |
| Djúpivogur |
 |
| Východní fjordy |
Komentáře
Okomentovat