 |
| Konjic: řeka Neretva, mešita s minaretem, hory a hřiště |
Ráno jsme zase v rychlosti sbalili stany, naházeli je do busu a sjeli do vesnice Konjic, kde jsme měli domluvené raftování a večeři (obojí za příplatek nějakých 27 euro). Přijeli jsme, nakoupili nějaké jídlo a šli si vybrat boty na rafty. Po chvíli čekání jsme vyrazili, tzn. Zase nastoupili do busu a snad hodinu jeli podél řeky Neretvy a nastoupali nějaké ty metry. Pak už jen udělali skupinky po sedmi, popadli raft a instruktora, sešli k Neretvě a začali plout. Instruktor překvapivě neseděl vzadu, ale na přídi.
 |
| Rafting na Neretvě - autorem fotky Peter - http://www.kefoweb.sk |
První vzrůšo přišlo s prvními peřejemi, kdy na nás instruktor jen bosensky něco volal a my neměli tušení, co J Naštěstí s náma na raftu byla slečna, která trochu ovládala bosenštinu/srbštinu/chorvatštinu (jazyky jsou podobné) a od té doby fungovala jako překladatelka. Po chvíli jsme měli zastávku u útesu, kde si někdo skočil do vody, já do vody skočila jen z raftu a stačilo mi – voda byla pěkně ledová! Dál jsme zase pluli a na větší přestávku zastavili u pláže, kde jsme se i víc koupali a „odpočívali“. Sjíždění Neretvy bylo odpočinkové, pohodička, užívali jsme si plavbu kaňonem – opravdu to stálo za to, nádherné okolí. Místy vzduch kazil štiplavý kouř, který jen dokazoval, že poblíž zuří lesní požáry. Sám instruktor říkal, že tady nepršelo tři měsíce. To mi přišlo přestřelené, ale druhý den nám to potvrdil další místní. Nejnáročnější úsek byl skok, který nás pěkně spláchl, pak to instruktor neukočíroval, my vjeli na špatnou stranu a sekli se na kameni. Ostatní však přispěchali na pomoc a po chvíli nás z pasti dostali. Ale žádný nervák to nebyl, vše v poklidu. Pod tímhle skokem jsme taky na chvilku zastavili, někteří šli skákat do tekoucí vody, my pozorovali další procesí raftů, které přijížděly. Sjíždění Neretvy je v tomto úseku opravdu oblíbené. Celý sjezd trval asi čtyři a půl hodiny, pak jsme vytáhli rafty, naskočili do busu a jeli zpět do Konjice na večeři.
 |
| Večeře :-) |
Večeře byla v restauraci, která provozuje také ty rafty. Znovu jsme ochutnali všemožná masa, ty jejich placky, nechyběl salát a dezert. Po týdnu kašiček a paštik to opravdu přišlo vhod J Po večeři jsme v 18hod za 42 stupňového vedra jeli hodinu do sedla Rujiště, kde jsme měli strávit dvě noci. Ale o tom už v dalším příspěvku.
Komentáře
Okomentovat