RUSKO: příjezd a první dny

100 rublů = asi 60 Kč

Petrohradské letiště je docela staré, ale já o Rusku neměla moc velké očekávání, takže OK. Vystály jsme si řadu na imigrační, vyplnili imigrační kartu a pak jsem s obavou čekala na to, až uslyším zvuk razítka a budu moct jít. Trochu jsme nevěděly, jestli do kolonky od kdy do kdy jsme v Rusku vyplnit konec ledna (konec semestru) nebo listopad (do půlky listopadu nám platí víza, mohly jsme získat jen 90 denní, musíme si je tu nechat prodloužit). Pak jsme vyzvedli kufry a v příletové hale nás potkal Sergej, náš ruský buddy. Hned jsme na letišti koupily SIMky od Beeline. Ceny za volání a sms jsou tu vážně směšné – 0,66 rublu (asi 40 haléřů) za 1 sms nebo 1 minutu volání.  Pak už dorazil náš taxík a vyrazili jsme směr Vasilievsky island, Kapitanskaya 3 (jooo, bydlíme na ostrově, což teda v Petrohradu není žádná výjimka a hlavně ani žádná výhra).

Kolej na první pohled nic moc, okna stará, ale co, je to Rusko, ale evropská část, takže žádný hardcore. Kolejbába nám dala kolejky (klasika jak v Praze) a šli jsme obhlídnout náš domov pro další 4 měsíce. Bydlíme ve 12. Patře, prý máme jeden z nejhezčích pokojů na koleji, výhled na moře (i když moře samotné nic moc). Bydlíme ve dvojlůžáku, vedle je Slovenka Veronika, která studuje ve Vídni a ještě Stefi z Vídně. Koupelna je až na plíseň na stropě hezká a nová, kuchyň docela ok. Máme 5 plotýnek a 2 ledničky, z čehož fungují plotýnky pouze 3 a lednička jen jedna (z druhé máme skladiště). Naštěstí tu je i trouba, která jako jedna z mála na celé koleji funguje, takže taky v klidu. Objevily jsme tu i nějaké staré nádobí, ale stejně jsme nějaké dokoupily.

Výhled z okna pokoje

Dorm - kolej

Malá vsuvka – samozřejmě jsme si koupili rychlovarnou konvici, která však díky mně neměla dlouhého trvání: po pár dnech jsem ji zapnula a asi po minutě jsem na ni koukla a podivila jsem se, že máme svítící konvici a že jsem si toho ještě nevšimla. Pak mi došlo, že konvice fakt svítící není, že to se jen do oranžova rozžhavila ta varná spirála, protože jsem si nějak nevšimla, že v konvici není žádná voda. No tak to už jsem moc nezachránila, konvice nefunguje… Takže jsem druhý den koupila novou. No dobrá sranda za 250 rublů :-D

No ještě v tu neděli jsme potkali další erasmačky (jj, vím, jsem v Rusku a to není erasmus, ale prostě se tu nazýváme erasmáci a exchangové, takže tak), zašli jsme si udělat fotky (na ty jejich byrokratické ptákoviny potřebujeme 8 černobílých matných fotek rozměru 3x4cm). První „fotoateliér“, který jsme našli, byl spojen s kadeřnictvím. No ateliér byla vlastně jen jedna místnost plná krámů se dvěma židlemi – na jednu jsem si sedla já a na druhou holka s obyčejným kompaktem, který držela jen tak v ruce a jednoduše mě vyblejskla a fotky pak věky upravovala v počítači.

Potom jsme jeli na fotofluorogram – jejich speciální rentgen, který jsme si všichni museli udělat, abychom na koleji dokázali, že nemáme tuberkulózu. No informace, že je v západní Evropě a v ČR plošné očkování proti TBC do Pitěru asi ještě nedorazila. Ale třeba pořád můžeme být přenašeči či co, zas tady nechci machrovat, že se v tom vyznám.

Já a v pozadí Ermitáž

Za každou tady tu blbost jsem vyplázla kolem 300 rublů. Pak už jsem jen vybalila a šla na kutě.

Druhý den jsme šli do International Office (kancelář mezinárodních vztahů) vyřídit další formality – vyplnit spoustu formulářů (do 3 dnů po příjezdu do Ruska se musí každý registrovat v oblasti, kde je), samozřejmě jsme ani moc netušili, co vyplňujeme… A vše muselo být černou propiskou, jak jinak! J Pak jsme se prošli k Něvě a Ermitáži, na hlavní třídu Něvský prospekt, koupit mapu atd. Večer už jsme se potkali s asi dalšíma 40 exchangama, nejdřív se pilo na koleji a pak se šlo do KillFish baru (prý discount bar, kde si můžete vyřídit kartičku a pití by tak mělo být levnější. No nevím, „levné pivo“ za 66 rublů zas tak levné není, ale hold nesmím všechno porovnávat s českým pivem, s těma našema cenama… hlavně v pátek v klubu pivo za 200 rublů byĺo fakt drahé – ale samozřejmě jen pro nás Čechoslováky, hold jsme tu jediní z východní Evropy).

Ještě jsme si koupily modem – internet na koleji není. Zatím to funguje docela fajn, tak snad jsem to zrovna nezakřikla. Zkusily jsme taky jít do jiného supermarketu - Lenta – asi 20 minut chůze od kolejí. Je to takovej hypermarket kříženej s Makrem, většina věcí tam je levnějších. Dokonce jsme si koupily slevovou kartu Lenta, se kterou máme nižší ceny, už se nám to vyplatilo si to koupit.

Jinak ceny jsou tu skoro jako v ČR, co je tu dražší tak některá zelenina (papriky) a trochu sýry, víc už uzeniny a mlíko. Doprava nás zatím taky vyjde docela draho – jedna jízda metrem stojí 25 rublů, metro je asi 15-20 minut chůze od koleje, takže párkrát jsme jeli i autobusem na metro (dalších 21 rublů). Až budeme mít studentské ID (průkazky), tak si můžeme koupit měsíční lítačku za 630 rublů (asi 400 Kč), který však platí na vše krom maršrutek – soukromé miniautobusy, které jsou prý rychlejší a spolehlivější, jezdí i z té Lenty. No ale samozřejmě nikdo neví, kdy dostaneme studentcard a bez ní nám studentskou lítačku nedají, takže zatím musíme utrácet za jednotlivé jízdné. Jinak restaurace jsou tu dost drahé a malé porce, jako asi v celém Rusku. Lahváč v obchodě stojí od 24 rublů (asi 15 Kč), Kozel od 37, běžně je k dostání Staropramen, dost drahej Budvar, Starobrno a Plzeň.

V úterý 23.8. jsme šly zaplatit za kolej (sorry jestli napíšu blbě i/y, ale moc nerozlišuju, jestli jsme „šly my holky“ nebo „šli my exchangové“), vstávaly jsme docela brzo, protože nás varovali, že tam bývají dost řady. Všichni ruští studenti musí totiž platit za kolej hotově každý měsíc (nevím, proč nepoužívají něco jako inkaso, nepřijde mi, že by to tu bylo tak zaostalé) – supr, kéž bysme to aspoň mohly zaplatit rovnou až do konce roku. Když tohle píšu, tak jsem chtěla napsat „nechápu, proč to nemůžeme zaplatit…“ pak jsem to smazala, protože to vlastně chápu: je to Rusko, to je moje (a nejen moje) vysvětlení pro vše, co mi tu přijde nepochopitelné. Cena kolejí – kolem 5500 rublů měsíčně (asi 3000Kč, bez internetu). Každopádně jsme to zaplacení kolejí sfoukly docela rychle, uvařily oběd a pak měli první výlet v rámci Intro weeku (úvodní seznamovací týden, platili se za něj 3500 rublů, asi 2000Kč) . O tom už v dalším příspěvku.