No ve středu 20.7. jsme už vyrazili směr BeachCo (Aiesec BeachConference)! 4 dny s dalšími stážisty (z celé Ukrajiny), první 2 dny v kempu mimo Oděsu, hráli jsme různé hry ala teambuilding, osobní rozvoj atp. v noci chlastali a chodili se koupat do moře (haha, za 7 týdnů na pobřeží jsem se koupala v moři 5x a z toho 2x v noci…). Docela dobrá akce, poznali jsme zase další národnosti – naši „faci“ – ti, co měli na starost konferenci – byli z Německa, Británie, Polska a Moldávie. Náš pokoj utrpěl docela újmu – Polina ztratila klíče od pokoje, tak jsme museli oknem – teda až potom, co jsme „odpárali“ síť proti komárům – lézt do pokoje oknem není vůbec taková pohodička jak ve filmech – ještě když opilá Aisa zavrávorá, chytne se záclony a utrhne tak garnýž.. :D no divím se, že jsme za to nemuseli nic platit.
V rámci BeachCo byla uspořádáno i Global Village: prezentace všech přítomných národů. Naše GV byla v centru Oděsy (díky bohu venku a v parku, takže jsme se v těch dlouhotrvajících vedrech nemuseli pražit na slunku). Každý národ si připravil stůl, donesl/nakreslil vlajku a jakkoli prezentoval svou zemi. Já sehnala nějaké české lahváče (všudypřítomný Staropramen, Kozel, Bernard a předraženej Budvar, všechno vypité, ochutnávat se nesmělo – na veřejnosti se je tak pít nesmí) a Becherovku, pobrala letáčky o Praze a Jeseníkách a hokejovou šálu v národních barvách. Někteří lidi zpívali národní písně, přišli v krojích, tancovali tradiční tance atd. Na Global Village jsem konečně potkala lidi z Česka – 3 kluky, kteří byli na stáži v Charkově a pak nějakou paní, která se nějak angažuje ve vzdělávání. Od ní jsem se dozvěděla konečně trochu drbů a taky pravdy o Oděse. Tak se schválně pokusím dát dokupy všechny národy: Česko, Slovensko, Polsko, Řecko, Mexiko, Indie, Pákistán, Gruzie, Rumunsko, Estonsko, Dánsko, Moldávie, Malajsie, Indonésie, Čína, Japonsko, Vietnam, Brazílie, Turecko, Německo, Rusko, Ukrajina. Smyslem toho všeho je místním lidem a sobě navzájem přiblížit jiné kultury, možnost setkat se s cizinci (což je pro Ukrajince často opravdu zážitek).
Poslední den byla (teda špatně zorganizovaná) Odessa Tour – zejména pro stážisti odjinud než z Oděsy byla zorganizovaná procházka, aby taky poznali Oděsu. No stálo to skoro za nic, ale provádět skupinu 60 cizinců není žádná sranda. Večer naše stará dobrá oděská parta zas zabalila kufry a nočním vlakem jsme se vydali směr Simferopol, Krymská oblast J
Komentáře
Okomentovat